Bioinženýrství

Telemedicína | ZM
Telemedicína | ZN

e-learning pro mediky

eHealth e telemedicína, články Zdravotnické noviny, Leoš Středa

V Centru pro eHealth a telemedicínu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se zabývám telemedicínským monitoringem obézních pacientů a terapií obezity. Na to navazují přednášky pro studenty medicíny i pro lékaře v rámci 1. lékařské fakulty UK a České lékařské komory. Hubnutí a diety jsou hlavním tématem, dále pak témata zdraví a krása, omlazení a estetická medicína. Rozkliknutím menu Lékařská fakuta na horní liště najdete v submenu e-learning: eHealth a telemedicína|ZN a eHealth a telemedicína|ZM a přednášky. Texty byly průběžně publikovány Zdravotnickými novinami (proto zkratka ZN) a portálem Zdraví a madicína (to je zkratka ZM) a mají za cíl popularizovat tento nový medicínský obor. Centrum pro eHealth a telemedicínu 1. LF UK sídlí na pracovišti v areálu Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Protože právě spolupráce na poli informatiky a komunikace je základem.

Pojem eHealth se do zdravotnictví dostal na přelomu 20. a 21. století. Elektronizace zdravotnictví souvisí s rychlým rozvojem ICT – informačních a komunikačních technologií. Propojení výpočetní techniky s medicínou dalo vzniknout novému oboru, který používá název eHealth. V době psaní těchto textů lékařům u nás pod kůži moc nejde. Podíváte-li se na různé konference a odborná sympozia s uvedenou tematikou, jednoznačně vidíte převahu nadšených inženýrů nad doktory.

Elektronizované zdravotnictví je bohužel plné moderních termínů, které se v běžném životě málo používají. Většina z nich se nepoužívá ani v medicíně. Velký podíl na to má jistě i skutečnost, že budování eHealth a telemedicíny vychází z ideí lidí, kteří jsou odborníky na počítačové a komunikační technologie, ale neorientují se v odborné medicíně. Terminologie pak mnohdy neodpovídá zavedené terminologii medicínské. Specifikem jsou i stopy terminologie politické, neb politika je v eHealth důležitým zdrojem. Stále se hovoří a píše o potřebách implementace, aplikacích prostupujících napříč spektrem zdravotnictví, existují akční plány eHealth atd. Takže pro pochopení fungování celého systému je dobře se prokousat i neobvyklou terminologií.

Velká část veřejnosti, a to i odborníků, je navíc k rozvoji eHealth skeptická. Zásadní vinu na tom má zřejmě aféra, která vznikla kolem zkrachovalého projektu elektronických zdravotních knížek. Nevyjasněné financování, milionové ztráty a malá funkčnost celého projektu vedly k tomu, že byl po mnoha letech budování a investic zrušen. A veřejnost vede oprávněně bouřlivé diskuse o tom, zda šlo či nešlo o tunel.

V praxi však ani na centrální úrovni dosud nebyl přijat ucelený operační program nebo samostatná prioritní osa, pokrývající tuto oblast.  Informovanost o eHealth je u nás špatná. Informace dostupné na webu Ministerstva zdravotnictví ČR jsou v době vytváření této učebnice relativně zastaralé a v porovnáním, např. se slovenským MZ, jich není mnoho. V době, kdy jsem psal tento text, byla poslední aktualita na webu Ministerstva zdravotnictví ČR s tematikou eHealth tři roky stará.

Také harmonogram ministerstva k plnění cílů stanovující dobu vyhlášení výběrových řízení na vybrané projekty eHealth také nebyl dodržen. Tak lze jen velmi těžko vyvolat mezi zdravotní veřejností opravdový zájem. Obor eHealth je tak hýčkán zejména mezi techniky, programátory a informatiky, ale lékaře moc nezajímá. Výjimkou jsou lékaři angažovaní v politice, ti však logicky nejsou napojeni na léčebnou a preventivní praxi, takže je téma zajímá z hlediska kariéry politické a možná také finanční. Na projekty z oblasti eHealth jsou zajímavé dotace z fondů Evropské unie, takže eHealth se stává zajímaým byznysem. Administrativa spojená s dosažením na fondy EU je nesmírně složitá, takže pro běžné lékařské ordinace je i přes finanční motivaci nezajímavá.

Zájem o telemedicínu je mezi lékaři již viditelnější. V řadě oborů používají pacienti již dlouhá léta selfmonitoring. Namátkou vyberu např. sebekontroly glykémie v diabetologii, honoty krevního tlaku u hypertoniků, sledování hmotnostních parametrů u obézních pacientů nebo stanovení hodnot INR (protrombinový čas) z kapilární krve samotnými pacienty léčenými antikoaguancii. Telemedicína přiblíží pacieta k ošetřujícímu lékaři  díky přístrojům přímo napojeným na internet. Výsledky glykémie, hmotnosti, krevního tlaku apod. jsou okamžitě k dispozici ošetřujícímu lékaři. Obrovská úspora času jak pacienta, tak lékaře. Bude však o takové úspory zájem? Uhradí je zdravotní pojištění? Nebo bude byrokracie další překážkou v rozvoji telmedicíny?

Nechci, aby moje předmluva vyzněla jen skepticky. Tematice eHealth a telemedicíny se věnuji nejen v praxi při komunikaci s obézními pacienty prostřednictvím sociálních sítí. Dálkově monitorujeme váhové křivky, parametry metabolismu a nárůstu či poklesu tukové tkáně. Pomocí zařízení s tzv. internetovou konektivitou můžeme sledovat denní aktivitu našich obézních a usměrňovat ji pro jejich prospěch. K tomu se používají tzv. gadgety, tedy malé elektronické přístroje, které dřívější selfmonitoring rozšířily na možnost přenosu dat přímo do ordinace. Protože přednáším eHealth a telemedicínu studentům 1. lékařské fakulty UK, vidím, že mezi mladými mediky je o tento obor zájem. Mají zkrátka k počítačům a internetu bližší vztah než např. generace moje. Proto vidím budoucnost oboru příznivě. Mám pocit, že hlavní potřebou je přenést elektronizované zdravotnictví ze sféry zájmu techniků a biomedicínských inženýrů i mezi zdravotníky. Možná by bylo dobré tematiku odpolitizovat a postavit ji na platformu odbornosti a praktických medicínských aplikací. Snad se to povede. Jen bude třeba výuku předmětu eHealth a telemedicína rozšířit i na ostatní lékařské fakulty u nás

Asi první byla Lékárska fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě, kde telemedicínskou katedru vede paní Prof. MUDr. Elena Kukurová, CSc. V Praze realizuje výuku eHealth a telemedicíny 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, kde vzniklo samostatné Centrum pro eHealth a telemedicínu, které založil dřívější děkan fakulty Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA. Toto centrum je v Kladně v prostorách Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, která mu poskytla prostory a technologické zázemí. Na jeho vzniku má zásluhu i děkan FMBI ČVUT, Prof. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D. Vedoucí centra je ing. Karel Hána, Ph.D. Dalším významným pracovištěm je Národní telemedicínské centrum, které vzniklo při Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a které vede Prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA. Kromě jmenovaných odborných pracovišť existuje také České národní fórum o eHealth, což je občanské sdružení zaměřené na politicko-organizační problematiku.

                                                               Leoš Středa,  26.11.2013